Milford Sound, Routeburn trek a opět Queenstown a Bungy!!! (11.-13.3. 2012)

Po kajakování jsme se vydali do Milford Soundu, bohužel odpoledne, když jsme vyráželi, začalo pršet a přestalo až druhý den večer 🙁 Takže jsme dojeli do kempu poblíž Milford Soundu, kde jsme si najali chatku s topením a přečkali tam zbytek dne. Druhý den ráno bylo stále stejně, pršelo a všude mlha a mraky. Jeli jsme se podívat do Milford Soundu na vodopády, které jsou tady při dešti krásné, ale to je to jediné, co tady při dešti můžete vidět. Dali jsme si kafe a vyrazili zpět do Queenstownu, resp. do Glenorchy. I pomyšlení na výstup na Key Summit bylo pryč 🙁

Další den jsme se rozhodli jít první den Routeburn treku z Glenorchy do sedla k jezeru Harris, ze kterého by měl být krásný výhled do okolních údolí. Když jsem tam šel před pár týdny já, neviděl jsem vůbec nic, protože byla mlha a pršelo. Tentokrát jsme šli na lehko, stejnou cestou tam i zpět. Ráno bylo krásně a vypadalo to, že bude krásný den, což je vidět na fotkách (ovce v údolí atd.). Bohužel situace se opakovala a to doslova, když jsme přišli k chatě Routeburn Falls, zatáhla se obloha a začalo pršet. Dali jsme si oběd a zkusili i přes nepřízeň počasí vyrazit k sedlu, ale po cca 15 minutách jsme to otočili, protože jsme věděli, že je to marný pokus a ze shora opět nebude nic vidět 🙁 Na zpáteční cestě už aspoň nepršelo a když jsme dorazili na parkoviště, zjistili jsme, že tady dole je celkem pěkné počasí 😉 Cestou zpět na silnici jsme se ještě museli prodrat stádem ovcí, což je v podstatě nemožné, jsou tak plaché a stádovité, že je stále ženete před sebou a uhnou, až do ohrady, kam je nasměřuje honák s pomocí psů.

Večer jsme byli pozvaní na večeři od mého Japonského kamaráda, který je profesionální kuchař. A tak jsme opět dorazili do studentského domu, kde jsme si dali luxusního lososa, nevím na jaký způsob a Sushimi lososa, delikatesa. Přespali jsme tam a druhý den jsem se šel rozloučit do školy, kde nám ještě zařídili slevu na naše další adrenalinové aktivity 🙂 Měli jsme v plánu jízdu rychločlunem Shotover Jet a Teri se rozhodla skočit Bungy 🙂

Jízda člunem Shotover Jet byla paráda, navlečou vás do nepromokavého pláště, plavecké vesty a doporučí vzít si sluneční brýle. Na začátku má proslov pilot (záměrně neříkám řidič :-), který je navlečený jako pumpa se zimní čepicí na hlavě a na rukou má rukavice jak na severní pól. Cestou se nesmí fotit a zvedat či vystrkovat ruce kamkoliv z člunu. Za chvilku jsme pochopili proč. Zamáváme do kamery a jde se na to. Plnej kotel a řítíte se obrovskou rychlostí (umí až 90 km/hod) do úzké soutěsky, kde míjíte skálu asi tak o 30 cm. Nebo jedeme po mělčině, kde není ani 30 cm vody. Pilot zběsile zatáčí člunem ze strany na stranu a míjí co nejtěsněji cokoliv cestou. Po cca 10 minutách jízdy máme všichni zmrzlé hlavy od té rychlosti a následuje největší frajeřina, pilot zvedá ruku a naznačuje, že bude otočka, otočka z velké rychlosti o 360 st., kdy se člun strašně nakloní a plácne sebou na hladinu, takže jsou všichni mokrý, ještě že máme ty pláště 🙂 Takhle jsme jezdili soutěskou i s několika otočkami celkem asi 30 minut. Super jsme si to užili, doporučuju. Na závěr se vám snaží prodat fotky a video za nekřesťanských 50$. My jsme si koupili jen magnet na lednici s naší fotkou na člunu za 6$ 🙂 Jinak nás stála jízda každého 89$ (plná cena je 119$).

You need to a flashplayer enabled browser to view this YouTube video

You need to a flashplayer enabled browser to view this YouTube video

You need to a flashplayer enabled browser to view this YouTube video

Odpoledne jedeme na Bungy. Teri si vybrala Bungy z mostu Kawarau – 43 m dlouhý skok. A jako jedna z mála si okořenila skok až do řeky, a to tak, že si ponoří hlavu. Po dlouhém čekání, kdy před Teri skákal snad celý Japonský autobus a dvojice chlapíků (společný skok, kdy je každý uvázaný za jednu nohu), což bylo celkem zajímavé, protože jeden z nich byl pos… jen když vlez na most 🙂 A pak to přišlo, Teri je na kraji skokanského „prkna“, úsměv do kamery a skáče vzorovou šipku přímo dolů. A jde opravdu až do vody, naměřili jí to přesně, takže si namočí „jen“ hlavu. Pak jí spouští dolů na člun, ruce se vztyčenými palci letí vzhůru, paráda! Po skoku je šťastná i s mokrou hlavou 🙂 Na pocity se jí můžete zeptat sami 😉 Ale myslím, že si to užila 🙂

Po adrenalinovém dnu v Queenstownu míříme do Wanaky, kde nás čeká výstup na Roy´s Peak a návštěva Puzzling Worldu.

Written by

No comments yet. You should be kind and add one!

Leave a Comment