Remarkables – západ slunce, Cromwell, Queenstown mix a změna plánu ;-)

Skončil jsem školu, skončilo mi ubytování ve studentském domě a nastala celkem zásadní změna mého dalšího plánu na Novém Zélandu. Terka vzhledem ke svým pracovním povinnostem přiletí až 29.2., ale za to tady pak budeme spolu celé 3 měsíce 🙂 takže se vrátíme společně až na konci května. Tohle by měl být již definitivní termín návratu. Přede mnou se tedy otevřelo měsíční volno, začal jsem shánět práci, zaregistroval jsem se v centrální kanceláři pro sběr ovoce v Alexandře, ve 2 pracovních agenturách, odpověděl jsem na několik inzerátů a objel jsem pár sadů, bohužel stále práci nemám 🙁 Zrovna totiž skončila sezona třešní a meruněk a další sklizeň bude až koncem února. Tak se ze mě stal tak trochu bezdomovec 🙂 protože se mi nechce platit drahé ubytování, když nechodím do školy a hlavně nemám práci. Takže přespávám kde se dá, občas v přírodě, občas v autě, občas u Milana v bytě a občas načerno ve studentském domě, což není problém, protože tady mám kamarády a nikdo to nekontroluje 😉
Jednou se mi spaní v autě vymstilo, protože jsem spal u jezera Hayes, kde bylo večer několik aut vč. karavanu, tak jsem si říkal OK, tady by to šlo. Věděl jsem, že se tam spát nesmí, ale bylo pozdě večer, pršelo a ostatní auta tam spí taky. V 9 ráno se probudím a za stěračem jsem našel pokutu na 200$ 🙁 to byl teda drahej nocleh. Hlídač tam byl v 6:20 ráno! Ale zatím to platit nemíním 😉
Jeden večer jsem se rozhodl přespat v sedle Remarkables, odkud jsem chtěl pozoroval západ a východ slunce. Takže jsem už potřetí vyjel po šotolinové cestě do ski areálu Remarkables, tentokrát až pozdě odpoledne s jistotou dobrého počasí. Vzal jsem si jen spacák, fototechniku a nějaké oblečení. Za cca 50 minut jsem byl z parkoviště v sedle ve výšce cca 2050 m n. m., odkud byl fantastický výhled na jezero, hory a Queenstown. Postavil jsem stativ a skoro 2 hodiny fotil. Bohužel jsem si zapomněl rukavice, což byla zásadní chyba, protože tam hrozně fičelo a mrzly mi ruce. Udělal jsem mraky fotek, tak snad jsem to nepřehnal 😉 Myslím, že za to stojí. Noc jsem strávil pod širákem ve spacáku, musel jsem přespat na cestě kousek pod sedlem, protože tam bylo jediné trošku rovné místo a v sedle to hrozně fučelo. Východ slunce se nekonal, protože přišly mraky a navíc mi clonil hřeben naproti.
Do sedla jsem se nakonec vydal ještě jednou, kdy jsem tam vzal Akiru, protože měl narozeniny a bez auta by se tam těžko dostal. Nakonec se přidali další lidi, takže jsem měl víc než plné auto (6). Z Akiri se během pobytu na Zélandu stal slušnej horskej turista, kdy už byl 3x na Ben Lomondu a pravidelně vyráží na okolní kopce. Taky všem říká, že jsem jeho horskej učitel 🙂
Dávám hlasovat o nejlepší fotku ze západu slunce, označil jsem je číslicemi od 1. do 18., tak mi prosím napište do komentáře, která se Vám líbí nejvíc. Předem díky!

[Show as slideshow]

Další malá série fotek je z Cromwellu, kde jsem taky sháněl práci…..

[Show as slideshow]

Poslední série fotek je mix všeho možného z Queenstownu, najdete tady různé zajímavosti nebo jen výhledy z Gondoly či pohled na zasněžené vrcholky hor. Tady je to léto vůbec zajímavé. Občas vedro, ale jednou za čas přijde studená fronta, přes noc je jen 9st. nad nulou a na horách napadne sníh, který samozřejmě během dvou dnů roztaje. Taky můžete najít v Queenstownu hodně populární hospodu Cowboy, kde mají trenažér na rodeo na rozzuřeném býkovi. No je to prča, někdo vydrží v sedle pár vteřin, někdo i minutu 🙂

[Show as slideshow]