1. TÝDEN – Queenstown, první školní týden (28.11. – 4.12. 2011) aneb setkání s celebritou…..

Tak jsem po cca 15 letech opět ve škole, kdo by to byl řekl, že se mi to ještě stane 🙂 Jsem teda student se vším všudy, kupuju nejlevnější jídlo, každý večer pilně studuju, dělám domácí úkoly, bydlím v hodně starým a staře vybaveným domě s ostaními studenty, chodím do školy pěšky a poslouchám mp3, žádný pracovní starosti, za to studijní, když pořádně nerozumím, je to dost deprimující 🙁

Ale popořadě. Šel jsem na bus s Japončíkem, sice si moc nepokecáme (spíš vůbec), ale když jsem si sedl na volnou dvousedačku, on si sednul na jinou úplně sám?! To je teda netykavka 🙁 To má u mě. Škola je 10 min jízdy busem od ubytování přímo v centru. Pěšky 23 min rychlou chůzí, 30 min na pohodu. V 9 hod začíná škola představením nových studentů vč. Mojí maličkosti, každý musel říct pár základních věcí o sobě (jméno, odkud je a jaký má koníčky). Hned po úvodu ke mně přišel ředitel školy, jestli prej se neznáme? Že má za manželku Češku ze Žižkova 🙂 a někde mě už viděl. Ale já ho fakt neznám, nicméně druhý den z něj vypadlo, že si mě asi s někým spletl, protože když byl naposled v Čechách, podobného týpka potkal v nějakém Irském baru. No docela úsměvná historka na úvod. Následovali nějaké formality, prohlídka centra města (nový studenti) a rozřazovací test. Po obědě jsem přiřazen do třídy mírně pokročilých. První hodina byla s Kiwi učitelkou, která ale žila 7 let v Anglii, takže její anglině se celkem dá rozumět. Škola probíhá tak, že dopoledne je gramatika s rodilou Angličankou a odpoledne je zaměřené na konverzaci s Kiwi učitelkou. Ve třídě je nás 8: Thana (16 let – Thajec), Akira (58 let – Japonec), Vitor (cca 18 let – Brazilec), Arthur (cca 20 let – Francouz), Roger (cca 22 let – Švýcar), Lucka (38 let – Češka) a Bruno (cca 20 let – Švýcar).

V úterý už jdu do školy radši pěšky, jednak se mi nechce platit 4 $ za jednu jízdu a radši se projdu, je léto, je to z kopce a výhledy cestou jsou parádní – viz fotogalerie. Musím říct, že ty první 2 dny byli pro mě fakt hustý, měl jsem každej den staženej žaludek a večer vyfluslej, takže jsem ani na párty k Čechům nešel. Zjistil jsem, že ve škole jsou celkem 4 Češi, ale ve škole i v ubytování se smí mluvit jen anglicky, takže je to úplně jedno, protože to všichni dodržují. Jen pár věcí mi řekla spolužačka ve třídě česky, abych nebyl úplně mimo, tak to bylo fajn.

Ve středu jsem zjistil, že mám špinavej čip foťáku, tak jsem to zkusil sám vyčistit, ale to jsem neměl dělat, bylo to ještě horší. Po konzultaci s foto kolegou Fílou (díky Fílo!) jsem se rozhodl, že si to nechám odborně vyčistit, abych po Zélandu nezjistil, že mám na všech fotkách ďubky. No, byla to drahá sranda za 90$, ale vyčistili mi to profi a komplet, takže mám klidné spaní.

A ještě jsem vám nepředstavil moje spolubydlící, takže na pokoji jsem s Yoshiki (cca 25 let – Japonec), Dan (cca 30 let – Čech), pak Japonka (cca 25 let), která nevím jak se jmenuje, Cinzia (cca 50 let – Italka), Villiam (cca 50 let – Ital) – to jsou manželé a pak tady byla mladá Němka, která záhadně v půlce týdne zmizela beze slova, ta byla fakt divná. Takže jak jsem spolubydlící popisoval v minulém článku, trochu jsem to pomotal 🙂 Zjistil jsem, že Italští manželé jsou taky fotografové (Nikoňáci), takže máme společné téma, dneska jsem jim promítal svoje fotky, které mám na webu 😉 Taky jsem poprvé volal dneska přes Skype domů, ale nevím proč, nefunguje mi video, resp. když zapnu video, tak mi spadne celý Skype a musím znova otevřít Skype, přihlásit se, zavolat ale jen bez videa, pak to funguje. Nevíte někdo, čím to je?

Ve čtvrtek jsem se setkal s Evou (Češkou 2 roky žijící a pracující u Icebreakeru v Queenstownu) v místí kavárně u jezera a to by jste nevěřili, co se mi stalo. Když jsme čekali, až nám udělají kafe, čile jsme konverzovali v Češtině a najednou mi poklepe na rameno takovej starší chlapík (na první pohled povědomej) a prej odkud jsem a já, že z Český republiky a on OK, OK. Říkal jsem si, sakra, toho týpka znám, až pak mi došlo, že to byl Tomy Lee Jones (pro neznalé slavný Americký herec). Tak jsem poprvé potkal celebritu, která mě oslovila a hned anglicky :-0 A Eva si ještě dělala srandu, že už mám prvního místního kámoše 🙂 On je to sice Amík, ale prej sem jezdějí často na dovolenou slavný lidi. Navíc kousek odtud se točil Pán prstenů a teď momentálně se tady točí Hobit s Orlando Bloomem. Pak jsme se s Evou trochu zakecali a díky tomu jsem nestihl můj první fotbálek se spolužáky, což mě mrzelo, ale příští týden bude další a od Evy jsem se dozvěděl spoustu zajímavých informací, např. kde sehnat auto, jak ho přihlásit, kde hledat práci atd., takže nelituju.

V pátek jsem ve škole nabyl podezření, že naše Kiwi učitelka je možná manželka ředitele školy, tedy Češka, protože z ní vypadlo jedno český slovíčko, úplně spontálně, ale nejsem si jistej. Ona by to asi stejně nepřiznala, uvidíme 😉 Hodil jsem do placu, jestli se mnou někdo nechce jít v sobotu na výlet na kopec Ben Lomond 1748 m n. m. nad městem. Nejdřív, se přihlásil Thana a Akira, ale když jsem jim řekl, že to je cca 8 hodinová tůra, všichni cukli. Ostatní ani neuvažovali, jsou líný jak vši.

Obhlédnul jsem místní nabídku aut k prodeji, je tady zvykem auta k prodeji zaparkovat v jedné ulici, na okénko se dá popis auta, cena s kontaktem a jde to i bez bazarů 😉 Je ale pravda, že takhle se prodávají asi jen auta cestovatelů, protože to je běžný způsob cestování. Auta jsou v autopůjčovnách nekřesťansky drahý. Nabídka je většinou v kombíkách, často Japonský auta, neoblíbenější je Subaru Legacy. Typický cestovatelský auto je kombík z roku 1995, najeto 200 až 400 tisíc km, automat, cena 1500 až 3000 $. Taky je spousta inzerátů v místních novinách a v supermarketu na nástěnce. Nakoupil jsem taky první místní pivo, no žádná sláva, ale ani tragédie 😉

Večer jsem šel na pivo s Evou a její Českou kamarádkou Luckou, která se tady usadila na trvalo (už tady žije 8 let). Obešli jsem několik místních hospod a barů. Tady to teda žije, to vám povím. Všichni vysmátý jak leča, pohoda. Jen ty ceny nejsou moc pro našince, 1 pivo 7 až 8,5 $ (0,4l). Tak jsem si tam usrkával ty svoje 2 piva, což byla nakonec výhoda, protože jsem si pak mohl poprvé zařídil auto nalevo 🙂 Lucka si totiž chtěla dát víc vína než mohla (tady je velká tolerance alkoholu při řízení) a tak mě poprosila, zda bych to neodřídil, že 2 piva jsou OK.  Řízení v pohodě, jen jsem pak při zastavení prudce šlápnul levou nohou na brzdu v domnění, že to je spojka 🙂 A nebyla, byla to brzda, bo má automat 😉 Ale nebojte, nebudu se tady z žádnými Čechami pravidelně stýkat, to bych se anglicky nenaučil.

Líbí se mi tady moc, ale je to boj. To víte už mi není 20 🙁 Ale jsem fakt rád, že jsem si vybral tohle místo, jehož krása vyvažuje depresi z angličtiny. Bejt takhle někde v Anglii nebo ve Státech, asi by mě z toho kleplo. Navíc ve škole máme angličanku, takže kiwi výslovnost mě snad nenaučí

Ještě 2 zajímavosti z Nového Zélandu: nemají tady přechody pro chodce, jen takové náznaky, kde můžeš přejít, ale je jen na ochotě řidiče, zda chodce pustí, docela dobrý J Druhá věc, která mě zaujmula, na umyvadle je 1 kohoutek na studenou vodu a druhý 20 cm vzdálený kohoutek na horkou vodu, pod kterou neudržíte ruce, tak by mě zajímalo, jak si mám namixovat vlažnou vodu? 🙂 Navíc se pod ně skoro nevejdou ruce?!

A málem bych zapomněl, koupil sem si NZ mobilní číslo: 0064211640048 (komplet číslo vč. mezinárodní předvolby)

Pro zajímavost uvádím ceny místních potravin:

1l džus 2,4 $

Labello 3,3 $

1,5 l vody 2 $

Čokoládová tyčinka Mars 1,9 $

Cherry rajčátka 250g 3 $

6 ks Muffin 3-5 $

Bageta velká 2,7 $

200g šunky 3,30 $

Camembert 110g 4,90 $

1 noc v kempu pro 1 člověka komplet bez sprchy 20 $

Sprcha v kempu 2 $

300g hovězího masa 4,10 $

Bochník chleba 3,9 $

Sprchový gel Dove 5 $

250g másla 2,80 $

250g plátkového toustového sýra 2,60 $

12ks vajíček 3 $

Balíček špaget 1,10 $

680g džemu 3,10 $

2ks kiwi (ovoce) 0,45 $

1kg brambor 3 $

1kg cibule 3 $

500g rýže v sáčcích 3 $

kečup 4,8 $

malé rybičky v tomatě 3,6 $

500g sýra v bloku 6 $

12 piv 0,33l 21 $

Pizza do mikrovlnky 3,5 $

0,75l bílého vína Pinot Gris 13 $

Kurz 1 $ = 15 Kč

Poznámka: většina cen je ze supermarketu, jedná se o nejlevnější značky a často v akci 🙂

[Show as slideshow]